USA postřehy

Tak ještě jeden článek věnující se naší dovolené, která je už tááák daleko! Tento příspěvek bude spíš kecací a bude se týkat mých postřehů a pocitů z USA. Podotýkám, že jsou to MÉ názory, to znamená, že to kdokoli z vás bude pravděpodobně vnímat úplně jinak. Stačí třeba jen názor na San Franciso. My z něj vůbec odvázaní nebyli, ale skoro každý, kdo o něm mluví, ho zmiňuje jako nejhezčí město, které navštívil. Ale třeba nám se moc líbil Washington, který zase většině lidí z okolí připadal nezajímavý. Co člověk, to názor.

-        V NY a na východním pobřeží nás překvapilo veliké množství černochů. Nejsem rasista a jiná barva pleti mi opravdu nevadí, ale přece jen člověk není zvyklý na to, že jede v metru a je tam skoro jediný běloch :-D!

-        V NY opravdu milují Starbucks. Potkávali jsme spoustu lidí s různými nápoji v kalíšku se zelenou mořskou pannou. A ne vždy v něm bylo jen kafe.

-        Američané jezdí jako prasata. Manžel byl překvapený, že jich hodně vlastně neumí pořádně řídit. Na dálnicích povolenou rychlost dodržuje málokdo, hlavně v Kalifornii. Cestou z Grand Canyonu do LA jsme byli nejpomalejší auto na silnici a to jsme jeli o pět mil v hodině rychleji, než byla povolená rychlost! Přitom dálniční hlídka normálně funguje a staví rychlá auta. Byli jsme z toho fakt překvapení, protože manžel si přečetl, že tam jezdí ukázkově a naprosto podle předpisů. Nevím, kde jsme to tedy vlastně byli :-D.

-        Na dálnicích u velkých měst (my se s tím setkaly v Kalifornii cestou do LA), existuje pruh, který je určený pouze pro dva a více lidí v autě. Množství lidí v autě kontroluje kamera a jsou za to velké pokuty. Podotýkám, že nás v tom pruhu nebylo moc. Ve většina aut byl pasažér jen jeden a zaplnily zbývající tři nebo čtyři pruhy :-D.

-        Neviděla jsem nikde klasickou drogerii, jako např. DM nebo Rossman. Pokud někde mají tu levnější kosmetiku, tak tam zároveň prodávají i normálně potraviny a hlavně léky. Takže je drogerie skoro vždy společně s lékárnou.

-        Různé informativní nápisy jsou anglicky a španělsky, což nás hodně překvapilo. Hlavně na západním pobřeží černochů už tolik není, ale hodně převládají různí hispánci (což je logické vzhledem k blízkosti Mexika).

-        Ve všech obchodech jsou všichni až nechutně milí! Vejdete do obchodu a hned po pozdravu následuje otázka, jak se máte (což mi přijde trochu ujeté). Ano, možná je to příjemnější než nafrněné obličeje například u nás, mě ale štve, že je to vše obrovská přetvářka a neupřímnost a že je ve skutečnosti vůbec nezajímáte.

-        Všechny ceny jsou bez tax a v každé zemi je taxa jiná, většinou kolem 0,8 %, takže v reálu vždy zaplatíte víc, než jaká je cena na cenovce.

-        V některých fastfoodech jsou na tabulích s nabídkou jídla a cenou uvedeny i energetické hodnoty potravin. Skoro každý podnik s rychlým občerstvením měl v nabídce čerstvý ice tea (často neslazený) – i třeba Mekáč. Kromě normálních hranolek měli často v nabídce i hranolky ze sladkých brambor (tzv. batátů), které miluji! A všude je free refil (neomezené doplňování pití), i v Hard Rock Café. Vše sladké je v Americe opravdu extra sladké a vše mají ve velikánských baleních! 

-        Při placení platební kartou po vás nikdo nikdy nechce PIN. Občas jsem musela ukazovat pas, někdy jsem se jim podepsala, ale moc bezpečně jsem si při placení nepřipadala.

-        Všude a vždy tvrďte, že máte kreditní kartu, i když to bude zrovna debetní, s kreditkama se tam platí jednodušeji.

-        MHD je všude na strašné úrovni a metro je ve všech větších městech, která jsme navštívili naprosto šílené. Zlaté pražské MHD!

-        Neviděli jsme tam jedinou stylově a hezky oblečenou Američanku, ani v NY, ani v LA, prostě neviděli. A pokud jo, tak se mi vůbec nevryla do paměti.

-        V NY byly hrozným hitem tenisky Nike Free a v národních parcích běžecké trenýrky také Nike. A podotýkám, že je nenosili na běhání, ale na normální chození. Tak jsem si taky jedny přivezla :-D. A opravdu oblíbeným oblečením jsou v USA legíny! A pak že je to česká specialita!