čtvrtek 26. dubna 2012

Žlutáááá

Miluju žlutou barvu! Myslím, že už odmalička. Vždycky, když například v obchodě vidím něco žlutého, tak to na mě působí jak červená barva na býka - také k tomu hned letím, abych zjistila, co to je. A co se mi už dlouho líbí jsou neonové barvy. Současný trend neonek na to vliv nemá, měla jsem je ráda už mnohem dřív, jen jsou teď lépe k sehnání.

Mí poslední žluťásci jsou plátěnky z Háemka. Dlouho jsem je chtěla, ale teprve až tyto mi perfektně sednou. A neonově žlutý nákrčník-šála z C&A. Je spojená a má prostě neuvěřitelnou barvu. Poslední fotku bych nazvala: "Jak jsem se sladila" :-D. Čelenka je Deers.cz a úplnou náhodou je také neonová. Byla to láska na první pohled.




neděle 15. dubna 2012

AVON... Oriflame


Ve většině blogů se píše o kosmetice Avon či Oriflame dost s despektem. Pokud se tedy o ní vůbec píše. A většinou to není založené na žádné konkrétní zkušenosti, spíš se dočtu "já nevím proč, ale neláká mě to". Já nejsem až tak moc objektivní, jelikož to tak trošku předávám a prodávám dál, ale myslím, že jsem objektivní dost na to, abych nebyla zaslepená. Mě nákup touhle formou baví. Mám ráda různé časopisy a letáčky, takže mě baví prohlížet i katalogy. A určitě bych ty značky nezavrhovala. Něco mi opravdu vyhovuje a proč to kupovat jinde, když to mám tady levnější nebo s dárečkem. Podle mě se na některých výrobkách nedá nic zkazit a některé mám fakt ráda.

Co si opravdu od nich nekupuji, je pleťová kosmetika. Nemyslím si, že je špatná, protože máma ji normálně používá a zákaznice si ji také berou, ale já dávám přednost kosmetice z lékárny (např. Avéne, Bioderma). Mám dost zvláštní polomastnou trochu suchou pleť občas s akné, takže si na obličej nedám jen tak něco. (Plus nově jsem mnou akceptovatelnou pleťovou kosmetiku doplnila o výrobky Korres, ach to Řecko, takže sem dám po pár použitích recenzi).

Co naopak od Avonu, případně Oriflamu, můžu, je dekorativní kosmetika. Vyhovuje mi snad všechno. Jen korektory na kruhy pod očima hledám pořád někde jinde a stále nenacházím ten dokonalý. I když jeden od MACu se dokonalosti přibližuje.

Mám ráda laky od Avonu, protože má obrovské množství barev, vždy tam najdu tu, co zrovna chci, a s výdrží to není vůbec špatné. Dále se mi dobře lakují.  Můj názor je ten, že se nijak neliší od laků jiných značek (bohužel ani od laků těch drahých značek). A že mám doma laků od různých firem opravdu požehnaně, protože laky na nehty miluju!








Co mi docela vyhovuje dál, jsou řasenky. I když jednu, která byla prostě the best, mi přestali vyrábět. Tak teď hledám už alespoň dva roky adekvátní náhradu. Ale pořád nenacházím. Od řasenky chci, aby se dobře nanášela (moc mi nevyhovují ty umělé štětečky, klasické štětinkaté jsou pro mě lepší), nedrolila a nerozmazávala. Ne všechny to splňují.

Dalším mým oblíbencem jsou tužky na oči. Nejradši mám gelové linky v tužce. Ty jsou úžasné. Krásně se nanášejí, jsou dostatečně syté a vydrží. Doporučit nemůžu naopak klasické gelové linky v kalíšku. Sice jsem jiné nezkusila, ale tyhle avoňácké modré jsou nic moc. Jsou nevýrazné, málo barví a nanáší se špatně. Vyhovují mi i klasické vysouvací linky v tužce, samoořezávací, které jsou krásně třpytivé.

Gelové linky v tužce

Jak vypadají na ruce


Špatné nejsou ani oční stíny. paletky po čtyřech mají krásné barvy, některé by mohly být více pigmentové, ale obecně je mám ráda.

Od Avonu mám hodně i lesků a rtěnek. Těm nemám absolutně co vytknout. jsem totiž dost háklivá na chuť a vůni toho, co mám na puse, a tady mi všechno chutná a po ničem se mi nezvedá žaludek (už se mi to taky párkrát stalo, takže jsem to musela rychle z pusy setřít).

A v podobném duchu bych mohla pokračovat i dál, protože mi vyhovují i pudry, korektory a tvářenky. Make-up běžně nepoužívám, takže ten hodnotit nemůžu, i když nedávno jsem si koupila ve speciální akci novinku make-up, jednou už ho zkusila a nebyl špatný.

Na čem se nedá nic zkazit, jsou sprchové gely a tělová mléka. Takže ty používám také z Avonu nebo z Oriflamu a nemám jim co vytknout. Nejsou špatné ani vlasové výrobky, i když ty kombinuji hodně s jinými značkami. Voňavky na běžné nošení také nejsou špatné. Mám jednu oblíbenou, kterou si kupuji, a další jsem dostala zadarmo nebo za směšnou cenu v různých akcích, tak je používám na běžné vonění, pokud si nechci plýtvat ty opravdu luxusní.

Ještě bych pár řádek mohla pokračovat, ale už vás tím nechci nudit. Časem bude určitě recenze na některé výrobky a srovnání s jinými, protože samozřejmě kupuji i jiné značky, než tyto dvě.

úterý 10. dubna 2012

Co je nového?

Z dnešní krátké návštěvy H&M a Rossmannu, zatímco jsem čekala na svojí drahou polovičku, než se vypraví z práce, jsem si odnesla dva poznatky:

  1. V H&M mají konečně ten klasický hair cuff - kroužek na zacvakávání s gumičkou. Protože miluju zlatou barvu, tak jsem se na něj moc těšila a proto jsem si zatím pořídila takový ten poloviční, taky z háemka. Tehle mají prý i ve stříbrné, ale uprostřed Václaváku ho už neměli, tak to zkusím jinde, ten bych také chtěla. Stříbrnou mám totiž ráda též :-D. Ale jelikož mám špatnou zkušenost s gumičkama spojenýma kovovým plíškem, tak culík nejdřív připevním obyčejnou slabou gumičkou a na ni teprve připevním gumičku haf cuffu. Ty s tím kovem se totiž rády vytrhávají.


  1. V Rossmannu mají 25 % slevu na dekorativní kosmetiku L`Oreál, takže jsem si odtamtud odnesla další stíny. Už dlouho jsem totiž pokukovala po tmavě modrých Color infaillible - 006 All night blue. 



Ještě bych vám chtěla doporučit Dny evropského filmu, které probíhají v kině Světozor a Lucerna. Vstupenka stojí 90,-. Všechny info najdete na www.eurofilmfest.cz. V programu najdete filmy z celé Evropy v původním znění z titulky, takže pokud máte rádi nějaký jazyk, nebo nějakou zemi, doporučuji. Já vyrazím na řeckou komedii.

pátek 6. dubna 2012

Jarní...

Když už není jarní počasí, tak se mi povedly alespoň jarně zbarvené nehty! Laky jsou od KIKO, tuhle značku  u nás ale bohužel nenajdeme. Mentolově zelenomodrý lak jsem ozdobila světle žlutým cracker lakem. A vznikla z toho barevná kombinace, která ve mě skutečně evokuje jaro. Jen škoda, že venku je stejný počasí jako o Vánocích :-(.


čtvrtek 5. dubna 2012

Co mám ráda


Snad každý jsme na něčem závislí, otázka je na čem a jak moc je ta závislost vážná! Já samozřejmě budu psát o neškodných závislostech (i když ty, o kterých se teď zmíním, pro štíhlou linii moc neškodné nejsou :-D).

1. Bubble Tea

Mojí nejnovější závislostí, která vznikla před Vánoci, je bubble tea (dnes už asi dost profláklý nápoj). Dozvěděla jsem se o něm na jednom z blogů a následně zjistila, že Tea One otevírá jednu ze svých poboček přímo v centru na Václaváku! Do Sapy bych tento nápoj určitě ochutnat nejela, protože tam běžně (vlastně vůbec) nejezdíme. A nedávno otevřeli svůj stánek i v Palladiu! Mají tři velikosti – S, M, L (59,- 69,-79,-) a pokud si koupíte M nebo L, tak dostanete razítko a za 10 razítek máte nápoj podle vlastního výběru zdarma. 

Pro ty, co neví, tak Bubble tea pochází z Koree a je to různě ochucený čaj (v Tea One mají i jogurt, koktejl a ledovou tříšť) buď s mlékem nebo bez, s ochucenými želatinovými kuličkami nebo želatinovými kousky. Já čaj moc nemám ráda, ale obrázek i popis se mi moc líbily, tak jsem si řekla, že to zkusím. No a zamilovala se do toho. Jako čaj to totiž naštěstí vůbec nechutná! Já jsem si oblíbila příchuť taro-kokos s originál tapioca kuličkami (chutnají trochu jako pendrek) a nebo se želé z lichi. V zimě jsem si to dávala dokonce teplé (také výborné) a už se těším až v létě ochutnám ledovou tříšť.

V nadšení jsem tam zatáhla i manžela a mámu, ale ani jeden z toho moc odvázaný nebyl. Takže ne každému musí bubble tea chutnat.

Další firmou s bubble tea, o které vím a která je dostupná z centra Prahy je Tapi Tea v nákupním centru Harfa. Mají tam sice menší výběr než v Tea One, ale chuťově je také dobrý. Já se do Harfy nedostanu tak často, proto víc chodím do centra. Ale pracovat nebo bydlet někde v okolí, tak jsem tam pořád.

Bubble tea jsem zahlédla i v nějakém kafé-fresh štávy-apd. okénku ve vestibulu metra Můstek, vstup z Vodičkovy ulice, ale zatím jsem neměla odvahu to tam zkusit. A asi to riskovat nebudu, když jen o kousek dál je už osvědčený Tea One.

2. Fresh juice

Další závislost je trochu zdravější a to jsou freshe, čili čerstvě vymačkané šťávy. Mám věrnostní kartičky, kde se dá, a pečivě sbírám body, razítka nebo slevy. Já sem napíšu o třech mnou oblíbených a mnou navštěvovaných. V Praze jich je samozřejmě víc.

Tuhle lahůdku jsem objevila přes čtyřmi lety, kdy byla jedna provozovna kousek od mé bývalé práce a spolu s těhotnou kamarádkou, bažící po zdravé stravě, jsme tam chodily skoro každý den cestou z oběda.

Nejčastěji chodím do Mangaloo. Jejich šťávy mi chutnají nejvíc a nejdu je přesně v místech, kde se nejvíce pohybuji (na Národní třídě a na Andělu). V Novém Smíchově mají dokonce i salatérii s výbornými a dost netradičními saláty. Nemám nejoblíbenější kombinaci ovoce nebo zeleniny. Dávám si prostě to, na co mám zrovna chuť, i když mám pár favoritů, které si dávám častěji.

Další oblíbenou džusárnou je DanTeFresh v obchodním domě Kotva. Mají tam úplně jiné a originální kombinace, než jinde. Jen se do Kotvy bohužel také nedostanu tak často.

A poslední, kam občas zajdu je Frutisimo. Sem chodím spíš jen když jdu okolo v Myslbeku nebo ve Fénixu na Vysočanský a vím, že se do jiného freshe nedostanu. I když nevím, jak je to možné, šťavy odsud mi chutnají nejméně...

3. Zmrzlina

Zmrzlinu miluji odmalička. Nejlepší je samozřejmě v Itálii. Jsem schopná slupnut tři jejich kopce a nedělá mi to nejmenší problém. Dřív jsem byla hodně konzervativní a dávala si jen kombinace čokoláda-jahoda-stracciotela, ale teď už různě experimentuji s chutěma.

Ale co si budeme povídat, Itálie je daleko a já stejně na letní dovolenou preferuji Řecko (tam se dá také sehnat dobrá zmrzlina), takže jaké jsou mé varianty v Praze?

Klasikou je Ovocný Světozor, který už není jen v pasáži Světozor, ale rozrostli se po celé Praze. Nejradši mám kombinaci točené míchané (jahodovo-banánové) zmrzliny s čokoládovou polevou a nějakým ovocem (mám dva oblíbené poháry a ty střídám podle chuti). A samozřejmě nesmí chybět šlehačka. Pokud tam někdy zavítáte, tak si všimněte, že jejich šlehačka má prostě výbornou chuť a chutná jinak než šlehačky jinde. Ovocný Světozor je prostě klasika, do které jsem chodila už někdy v devíti letech, když ještě sídlila na Arbesově náměstí.

Druhou zmrzlinárnou, ta se ale chutí vyrovná té italské, je Café Angelato v Rytířské ulici. Jejich zmrzlina se nedá popsat, ta se musí ochutnat! A není ani drahá! Navíc si ji vyrábí opravdu sami, takže pistáciová je fakt z pistácií a mají různé příchuti měsíce a nyní i Aprílové čtvrtky (např. avokádová, okurková zmrzina). Prostě božská zmrzlina u které po ochutnání prvního sousta začínam skoro blahem chrochtat.


Tak to byly mé malé závislosti 1. Mám jich víc, tak třeba bude i dvojka, trojka...atd.