Denní líčící rutina + zbytečné nákupy

Jsem skvělý objekt obchodníků. Pokud mám pro něco slabost, strašně lehce se nechám ovlivnit a koupím si tu věc. Takhle to mám poslední dobou s líčením. Poslední dobou myslím období, kdy sleduji různé blogy, hlavně ty kosmetické. Sakra, proč si pořád kupuji nová malovátka, když stejně používám to samé?!?!

Takže, jak vypadá mé běžné ranní líčení?

Nesnáším vstávání před devátou hodinou, jenže v zaměstnání si člověk nemůže moc vybírat, takže vstávám nejčastěji v 6:10. Nasnídám se a pak už následuje líčící rituál v podobě:

1. korektoru na pupínky
2. korektoru na kruhy po očima
3. vše zapudrovat pudrem, který mám zrovna po ruce a který se hodí na dané roční období
4. nanesu tvářenku (ty se mi od začátku sledování blogů nějak rozmnožily, ale ty jediné fakt pravidelně používám...)
5. oči zvýrazním stíny v barvě, která bude ladit s oblečením (většinou používám mono stíny, které pak rozmažu do ztracena)
6. linku pod okem a na víčku nakreslím tužku na oči, nejčastěji gelovou tužkou od Avonu
7. vše zakončím řasenkou.
8. to je vše...

Tímhle se nyní hlavně ráno líčím.

Nevím, na co tedy mám sadu na úpravu obočí – obočí je jednou z věcí, které si prostě neupravuji. Chtěla bych, také proto jsem si koupila tu sadu, ale myslím, že to neumím a mám pocit, že by to vypadalo nepřirozeně. Navíc jsem s ním spokojená a nemám pocit, že ho upravovat potřebuji. Úpravou samozřejmě myslím tužku nebo stíny,  je jasné, že si ho trhám. Nebojte, jako Brežněv rozhodně nevypadám :-D.

Nevím, na co mám čtyři gelové linky v kelímku a tři štětečky, když to s nimi umím jen pokud jsem v klidu, což ráno nejsem, to mám opravdu fofr, takže nemám moc čas opravovat chyby. A možná to s nimi ani vlastně neumím :-).

Nevím, proč mám sadu korektorů a rozjasňovačů od Benefitu (viz má recenze tady ), když stejně zapomínám, že to mám a nepoužívám to. Proč? Protože je pro mě rychlejší popadnout korektory, které mám po ruce.

Nevím, proč si kupuji různé bronzery, když s nimi stejně vlastně neumím pracovat.

Nevím, proč mám tendenci si kupovat stále nové štětce, když je stejně nevyužiji.

A opravdu nevím, proč si mám pořídit paletku Naked 2, když je tak strašně drahá (místo ní bych mohla mít krásnou košilovou parku ze ZARY), ale hlavně když už teď vím, že bych jednotlivé stíny stejně používala jako mono. Nebýt blogů, ani o této paletce nevím a jsem stejně šťastná.

Tak a teď: víte jak to stejně dopadne? Samozřejmě že si Naked 2 pořídím. Jen je otázka KDY! Bude mi zabírat místi v poličce, vlastně ani nevím, kam ji dám, ale budu ji vlastnit!

Máte také podobný problém? Jako že si něco stále kupujete a stejně to nepoužíváte, jelikož máte své rituály, které se strašně špatně mění?

Co najdete v mé kabelce

Rozhodla jsem se, že se přidám k mnohým a podělím se o to, co obecně nosím ve své kabelce. Kabelku nefotím, jelikož nosím každý den jinou, podle oblečení i denního programu.

Co v mojí kabelce nenajdete je kosmetická taštička. Pokud někam nejdu večer, tak ji skoro nenosím a pokud ano, mám tam jen různé lesky, rtěnky nebo jelení loje, flešku, tužku na oči i na papír, žvýkačky. Nikdy s sebou nenosím pudr, protože vím, že ho stejně během dne nepoužiji.

Vždycky u mě najdete peněženku - tuhle mám z Oilily, dostala jsem ji jako dárek od své drahé polovičky, ale vybrala jsem si ji sama, a je super. Mám na peněženky vysoké nároky, mám jasnou představu, jaká má být a o to je horší ji sehnat... Ale tohle byla láska. Moc se mi líbil ten vzor a navíc mi vyhovovala i funkčně.

Dále s sebou vždy nosím pouzdro na doklady, které je šíleně přecpané, protože v něm mám spoustu vizitek a různých zbytečností, papírků a obrázků, které v tom tahám roky a vyvolávají ve mně sentiment a vzpomínky.

Mobil je jasný. Já mám hrozně ráda ty vysouvací. Pořád se bráním mobilům s dotykovým displejem. Celkem špatně se mi s nimi pracuje.

Další nepostradatelnou věcí je diář. Bez něj ani ránu! Strašně mě ho baví různě vyšperkovávat samolepkami, kreslit si do něj a jednotlivé typy událostí mám rozlišené barevně :-D. Tenhle je od Paperblanks® a je nádherný. A na diář taky pěkně drahý! Ale já už na diářích nešetřím. Mám úplně jasnou představu, jak by měl uvnitř diář vypadat, a pak jen hledám ten pravý a přizpůsobuji představu realitě, ale i přes to, jsou určité prvky, které můj diář mít musí a které v něm naopak nechci! Často si vozím diáře z ciziny, samozřejmě jen pokud ovládám ten cizí jazyk. Alespoň si procvičuji dny v týdnu, měsíce apod. Problém je v tom, že musím být v té zemi v druhé půlce roku, aby už prodávali nové diáře, což se bohužel nestává často.

Je samozřejmé, že s sebou nosím i svazky klíčů - od domova a od práce.

Jelikož nosím brýle na dálku, mám s sebou i dioptrické brýle, které ale stejně zapomínám venku nandavat.

V kabelce nesmí chybět různé jelení loje, lesky na rty nebo rtěnky. Ty střídám každý den podle oblečení a celkového líčení.

Nosím s sebou i tužky. Ráno vždycky popadnu ty nejbližší a hodím je do jedné menších postranních kapes. Snažím se nevynechat ani papírové kapesníčky. Často s sebou nosím i skládací nákupní tašku. Tahle je z Oriflamu. Od nich jich mám několik a některé mám i z Ikea.

Takže tohle je můj kabelkový základ. Většinou měním kabelky každý den, tudíž přendavám z tašky do tašky všechny věci, které jsem popsala.

Korres - můj list přání (my wishlist)

Myslím, že tzv. wishlisty jsou docela praktické. Já si třeba píšu i do diáře na zvláštní samolepicí papírek, co mám vyhlédnuté a co bych si ráda pořídila. To se týká hlavně kosmetiky Korres. Asi jste jí ode mne už zahlcení, ale ty články dotáhnu do konce a zveřejním ještě to, co bych si v nejbližší době ráda pořídila. To, že to ještě nemám, je dané hlavně tím, že mám zatím doma spoustu jiných výrobků, které bych ráda alespoň částešně vypotřebovala.

1.      Oční krém s divokou růží – krém by měl být rozjasňující a měl by pomáhat proti kruhům pod očima (což je, jak jsem už psala jinde, můj asi největší kosmetický problém). Ráda bych ale vypotřebovala oční krém od Clinique a teď jsem navíc dostala krém od kamarádky, tak nevím, kdy na tenhle přijde řada...

2.      Korektor s granátovým jablkem – korektor, který by měl maskovat kruhy pod očima, mají ho ve třech odstínech a už jsem ho zkoušela v obchodě. Je hodně hutný a mohl by i fungovat. Doma mám opět asi pět korektorů, které používám na kruhy pod očima, hlavně podle nálady, ale v tomto případě opravdu na vypotřebování čekat nebudu a pořídím si ho do sbírky. Alespoň budu mít srovnání.

3.      Pečující lak na nehty – další položkou je/jsou laky na nehty. Ještě jsem nevybírala odstín, ale nejvíce se mi zatím líbí odstín granátového jablka. Laků mám doma víc než hodně, takže na koupi zatím také nespěchám.

4.      Rtěnka s mangovým máslem – ještě nemám vybraný odstín, ale ta mě opravdu láká.

5.      Deodorant Equisetum - 24 hodinový deodorant s přesličkou – na internetových stránkách Profimedu je napsáno toto: „Kuličkový deodorant obsahuje organický extrakt z přesličky, který zabraňuje pocení a vzniku tělesného zápachu. Obsažený aktivní extrakt bisabolol, je bezbarvý viskózní olej, který je hlavní složkou silice Heřmánku pravého a má zklidňující a protizánětlivé účinky. Deodorant zanechává vaši pokožku jemnou a hydratovanou. Výrobek nezanechává bílé skvrny na oblečení. Neobsahuje aluminiové soli. Deodorant má jemnou a unisexovou parfemaci.“ Strašně moc mě láká vyzkoušet nějaký přírodní deodorant a protože používám hlavně ty kuličkové, je tohle jasná volba. Opět stejná situace jako u předchozích produktů – doma mám rozdělané deodoranty asi tři, takže zatím váhám... uvidím, ale nejpozději na příští léto ho chci!

Zdroj obrázků: www.profimed.cz

Čemu jsem konečně neodolala...

V poslední době jsem se opravdu překonala a pořídila si dvoje boty, u kterých jsem si pořád nebyla jistá, jestli mě nebudou tlačit a jestli budou pohodlné. Hrozně dlouho jsem kolem nich různě obcházela, ale pořád jsem měla pocit, že mi nebudou. Mám na mysli Converse a gumové boty Mel. A proč jsem pořád váhala zda si je pořídit? Mám dost nepraktický tvar nohy, protože mám dlouhý palec, který ze spousty bot leze ven (proto si už naprosto s klidem kupuji v některých obchodech páskové boty ve velikosti 42, i když by mi třeba byly o číslo menší. Nesnáším totiž, když z páskových bot lezou prsty, což s mojí velikostí a tvarem nohy není problém :-D) a díky tomu mi ne každý typ boty vyhovuje, protože pokud má špičku moc kulatou a tvrdou, tak mě tlačí.

Tohle je přesně případ právě tenisek Converse. Navíc se mi za ně úplně nechtělo dávat tolik peněz, protože jak je správně okomentoval můj drahý – úplně stejné má do lodě při sjíždění vody (někde od Vietnamců) a je to látka a guma, za ty prachy! :-D. Jenže, pak jsem při pravidelném letním výletu do Německa objevila v obchodě zlevněné modely za 29,90 Euro, v pánském oddělení měli i mojí velikost (radši jsem si koupila stejně 42) a byly v docela dobré barvě, tak jsem se rozhodla to konečně risknout a šla jsem do nich! Mám z nich velikou radost, a protože se zase v minulém týdnu mírně ochladilo, měla jsem je už na sobě a musím říct, že jsou pohodlné a ta velikost, co jsem si pořídila, netlačí. Jsem z nich nadšená a to platí i o khaki barvě, kterou mají.

U voňavých gumových bot Mel (i Melissa) mám podobný problém. Jsou brazilské a tam mají tak nějak menší číslování, což nevadí, když je možnost si koupit větší velikost, což v mém případě nejde...Největší velikost je 41/42 a ta mi je většinou malá (podobný problém mám i u bot Crocs). Ale když se na Slevomatu objevila akci, kde měli různé botky Mel s opravdu velikou slevou, řekla jsem si, že to risknu. Už jsem věděla, které mi budou určitě malé a které by mi případně i mohly padnout, vybrala si jedny bílé balerínky z mašličkou, které jsou hodně měkké a poddajné, objednala je a zaplatila za ně asi 250,-. Minulý týden, po návratu z dovolené, jsem si je konečně byla vyzvednout a jsem kupodivu celkem spokojená. Jasně, že by mohly být o kousek větší, ale protože jsem hodně tvárné, tak netlačí. Když v nich delší dobu chodím, tak to úplně nejpohodlnější není, ale třeba se ještě víc rozchodí... Za ty peníze nákupu určitě nelituji.

Ono vůbec na Slevomatu v části Móda a Luxus mají super výrobky za hodně dobré peníze. Jsou opravdu o dost zlevněné, takže poslední dobou jejich nabídky docela sleduji. Skoro denně mají nové zboží a občas je i z čeho vybírat!

Inspirace z Řecka

Už vloni na dovolené v Řecku mě fascinovalo to obrovské množství různých barev laků na nehty, hlavně různých neonových odstínů. A skoro každá Řekyně má nalakované nehty výraznými neonovými barvami a k nim různobarevné páskové boty. No nádhera! Letos jsem to tedy vzala z gruntu a přivezla si čtyři neonové laky (jeden stojí kolem 2 euro). A hned si s nimi nalakovala nehty, zatím jen na nohou. A proč inspirace z Řecka? Protože mě tam zaujala Řekyně, která měla na nohou každý nehet nalakovaný jinou neonkou. Moc se mi to líbilo, takže už mám také různobarevné prstíky na nohou.

Kosmetika Korres (part II.) – pleťová a dekorativní kosmetika, další výrobky

Druhý článek týkající se kosmetiky Korres bude o pleťové, dekorativní kosmetice a výrobcích, které nejsou tak úplně kosmetického rázu, ale jsou také od Korresu.

PLEŤOVÁ KOSMETIKA

Co se týče krémů, tak používám hlavně ty z lékárny (Avéne, Bioderma), ale rozhodla jsem se, že zkusím nově i Korres. Vybrala jsem si řadu z granátovým jablkem, určenou pro problémovou pleť, a začala sadou čtyř produktů.

1. Sada s granátovým jablkem na smíšenou a mastnou pleť: Denní krém-gel, pleťový peeling, maska a čistící mycí gel s bílým čajem, vše 16 ml., cena 470,-

Jak vidíte, jedná se o malé tubičky (ale třeba maska a peeling prodávají normálně v tomto množství). Je to dobré jako cestovní balení nebo pokud chcete ty výrobky zkusit, docela se to totiž vyplatí. Co to tedy obsahuje podrobněji:

§ Peeling Pomegranate and Olive stones - Peeling pro mastnou pleť s granátovým jablkem

§ Mask Pomegranate - Čisticí maska pro mastnou s granátovým jablkem

§ Cream, Pomegranate - krém pro mastnou pleť s granátovým jablkem

§ Cleanser White Tea Fluid Gel - Čistící gel s bílým čajem

Moc často nepoužívám peeling ani pleťovou masku, protože mám pocit, že mi to pleť ještě zhoršuje, ale díky této kosmetice jsem udělala výjimku a používám obojí, když už jsem si to koupila v té sadě. A jsem opravdu spokojená. Obojí má, jak jsem už psala, hrozně příjemnou a krásnou vůni a fajn konzistenci. Peeling je hrubý tak akorát, navíc obsahuje zrníčka z olivových jader a po masce mi nenaskakují pupínky, naopak mám pleť krásně hebkou jako miminko prdelku. Navíc je spíš lehčí, nic hutného, což dělá mé pleti dobře. Krému se podrobněji věnuji dále a posledním výrobkem je čistící gel se zeleným čajem, který hezky vyčistí pleť a zbaví ji make-upu. Navíc není ani vysušená. A zase je to perfektní cestovní balení. A bonusem je skvělá kovová plechová krabička, ve které mám teď schovanou bižuterii!

Krabička přivezená z letos z Řecka (do zásoby), za polovinu ceny

Takhle vypadá uvnitř 

2. Korres Cream, Pomegranate - krém pro mastnou pleť s granátovým jablkem, 40 ml, 600,-

Krému je jen malá tuba, takže je skvělý jako cestovní, ale nechtělo se mi ho plýtvat doma, takže jsem si na základě dobré zkušenosti s touto řadou koupila 50 ml balení tohoto krému, který je klasicky ve skleněném kalíšku (což je na cestování zase nepraktické). A krém je prostě úžasný! Je to něco mezi krémem a gelem, takže na mastnější pleť je skvělý, protože je hodně lehký, ale zároveň hydratuje a stejně jako ostatní výrobky mi nádherně voní (jsem na vůni čehokoli dost citlivá, nevoní mi to, mám tedy problém ten výrobek používat). Nedělají se po něm pupínky. Což je důležité a moje pleť ho skvěle snáší. Je fakt, že pleť nemám extrémně špatnou – sem tam se mi udělá pupínek a mám rozšířené póry, tak nevím, jak moc to pomůže pleti s výrazným akné. Ale myslím, že jí určitě neublíží.

3. Korres Cleanser, Tonic Lotion Pomegranate - Pleťové tonikum s granátovým jablkem 200ml, 435,-

Svou spokojenost jsem korunovala pořízením pleťové vody z řady s granátovým jablkem a asi vás nepřekvapí, že je opět skvělá. Jen se přiznám, že na používání pleťové vody jsem trochu lempl, takže ji nepoužívám úplně pravidelně. Ale snažím se o to! I pleťová voda krásně voní a pleť je po ní příjemně hydratovaná a důležité je pro mě to, že na ní nereaguje nijak negativně.

Co se týče odličování, tak nemám ráda klasické odličovače, které se aplikují tampónky. Ať jsou jakkoli šetrné, stejně po nich mám rudé oči a pálí mě. Výjimkou je krémový odličovač od Avonu, který ale stejně používám pouze na případné dočištění. Takže si oční make-up už léta odličuji krémovými mycími odličovacími gely. Nanesu na oči, napěním a smyji vodou. Dlouho jsem používala Oriflame za pár korun, ale pořád ten původní inovovali a měnili, až už to je prakticky úplně jiný produkt, který mi ale už tak nevyhovuje. Hledám tedy alternativu a myslím, že jsem ji našla právě u Korresu.

4. Korres Cleanser, Cream Foam Milk Proteins 150ml- Jemná čistící pěna s mléčnými proteiny 150 ml, 520,-

Tento čisticí odličovací přípravek jsem si vybrala speciálně na odličování očního make-upu a jsem s ním velice spokojená. Je určený nejen k odlíčení pleti, ale podle popisu se hodí i k odlíčení očí. A opravdu odličuje. Je sice dost drahý, ale je ho potřeba skutečně jen malinko, malá kapka, takže koupě určitě nelituji a pokud ho budou prodávat až ho vypotřebuji, tak si ho koupím znova. Skvěle odlíčí a oči po něm vůbec nepálí, nedráždí je. Je prostě skvělý a můžu ho jen doporučit.

Krém a pleťová voda s granátovým jablkem, jemná čisticí pěna s mléčnými proteiny

5. Korres Cleanser, Materia Herba Cleansing Toning Foam All Skin Types - BIO čisticí pěna, 150 ml, 605,-

Tuto čistící pěnu jsem dostala zadarmo k nákupu, protože jí brzy končila záruční lhůta a řekla si, že ji zkusím použít právě na odličování očí a celkem se osvědčila. I když znovu bych si ji už konkrétně na oči nekoupila, zase tak dokonale je neodlíčí a musela jsem jí použít trochu víc. Nejsem si ale jistá, jestli by ji konkrétně na oči snesl každý, protože je určená spíš k odlíčení pleti. Na pleť je ale moc příjemná, má aplikátor s pumpičkou, kterou jen zmáčknete a máte kopeček pěny, kterou nanesete na obličej a umyjete. Pleť odličuje dobře.

          

Krémy na oči jsem zkusila dva – jeden se už určitě nevyrábí, takže nemá ani cenu ho zmiňovat, navíc jsem ho už vypotřebovala a druhý jsem na stránkách Profimedu také už nenašla. Každopádně je ze řady Materia herba a měl být proti kruhům pod očima. Já moc krémy na oči neumím hodnotit, protože od nich asi očekávám zázraky, které se logicky nekonají. Mám docela výrazné kruhy pod očima a pořád hledám krém na oči, který je alespoň trochu zmírní, ale vzhledem k tomu, že je mám poděděné po tátovi, mi krémy asi moc nepomůžou. Ale stejně stále hledám...a stále nenacházím. Takže tento krém je příjemný, mé oči na něj nereagují podrážděně, je hezky hydratační a má praktické balení – kruhy na něj ale nijak nereagují. Bohužel.

BIO čisticí pěna, krém na oči

DEKORATIVNÍ KOSMETIKA

Dekorativní kosmetiky od Korresu moc nemám, ne že bych s ní byla nespokojená, nebo jí nedůvěřovala, jen mám dekorativní kosmetiky doma už dost a spotřebovávám ji mnohem pomaleji než tu pleťovou.

6. Korres Eyeshadow Sunflower and Primrose SKY BLUE 84S - třpytivé oční stíny

Tyto stíny jsem opět dostala jako dárek k nákupu a jsem s nimi spokojená. Mají krásnou pigmentaci a dobře a dlouho drží. Prakticky mi vydrží celý den. Mají hezkou šedivo-modrou barvu.

oční stín

7. Korres Lip Gloss Cherry, 32 BEIGE PINK 6 ml - třešňový lesk na rty

Velice příjemný a chutný lesk na rty. Vůbec nelepí, krásně se leskne a hydratuje a navíc moc hezky voní. Fakt v něm cítím třešně! Co se týče výdrže, tak je to lesk, takže drží tak nějak normálně a je potřeba ho obnovovat, ale s tím nemám problém, prostě ho nanesu častěji. Tenhle má velice hezkou a přirozenou barvu – něco mezi béžovou se zlatým leskem. Podle mě se hodí nejvíc na léto a nosím ho nejčastěji ke zlatému líčení.

8. Korres Lipstick Raspberry Nude Beige 30 - Malinová tekutá rtěnka

Jedná se o tekutou rtěnku, mně ale spíše připomíná lesk než rtěnku, protože není zase až tak krycí, což mi vyhovuje! Rtěnka krásně voní a na rtech je velice příjemná. Hned jak ji nanesu na rty cítím příjemné vlhko a hydrataci. Když je na rtech, tak je vůbec nevysušuje, právě naopak mám pořád pocit vlhkých rtů.. Barva je béžovo hnědá a velice přirozená a hezká.

oční stín - malinová tekutá rtěnka - třešňový lesk na rty

9. Korres Lip Butter Stick Mandarin SPF 15 - Balzám na rty v tyčince s bambuckým máslem: Rose, Purple, Pink, Peach, bezbarvý bez ochranného faktoru a bezbarvý s ochranným faktorem

Myslím, že k těmto tyčinkám na rty není co dodávat. Asi každý o nich slyšel nebo četl a já jsem si postupně pořídila všech šest odstínů. Jen mě pěkně štve, že se u nás kupuje za 190,- a já ji teď v Řecku v lékárně koupila za 3,5 eura, což je o stovku levnější :-(. Za cca 90,- je to super cena, ale za 190,- už je to docela dost, to mě ale stejně od nákupu neodradí. Tyto balzámy na rty miluji. Jsou příjemné, hydratují, mám docela problém se suchými rty a tyto tyčinky mi docela pomáhají. Jak vidíte, mám je ve všech barvách a používám je i místo rtěnky podle stylu líčení, protože hezky zabarvují rty. Mám hrozně ráda třeba ten růžový.

10. Korres Lip Butter – výživný balzám na rty, 240,-

Další balzám na rty, tentokrát trochu méně praktický pro nanášení, protože je v kelímku. Zatím jsem si koupila čtyři, vyfocené jsou jen dva, protože ty dva další mám v práci.

§ Lip Butter Guava 6 g - balzám na rty s guavou: tento balzám na rty je bezbarvý, rty hezky zmatní

§ Lip Butter Mango 6 g - mangový balzám na rty: oranžově zbarvený balzám, který tím pádem mírně obarví i rty.

§ Lip Butter Jasmine 6 g - balzám na rty s jasmínem: tento balzám je moc příjemný, mně asi vyhovuje ze všech nejvíc. Je lehce narůžovělý a po nanesení mám pocit hezky nahých rtů

§ Lip Butter Plum 6 g - balzám na rty s švestkou: tento balzám má hodně výraznou barvu, takže pozor při nanášení, abyste nepřetáhly konturu rtů, a jsou po něm červené i prsty.

mango a jasmine

OSTATNÍ VÝROBKY

Korres nevyrábí jen vysloveně kosmetické výrobky, ale i potravinové doplňky a přípravky proti komárům. Do těch jsem se zamilovala.

11.     Korres Repellent Myrtle insect 125 ml - repelent proti hmyzu s myrtou, 320,-

Já mám doma tento repelent ještě ve starém balení, teď už vypadá jinak. Používám ho proti komárům a jsem z něj naprosto nadšená. Myslím, že fakt funguje, ale hlavně je mi na kůži strašně příjemný a dokonce mi i voní po myrtě a po citrusech! Doporučuji! Normálním repelentem bych se nestříkala, ale s tímhle nemám vůbec problém. pokud jsou v místnosti komáři, tak se klidně nastříkám i na noc a mám klid.

12.     Korres Melissa Soothing Mix 10 ml - olejíček s meduňkou na štípance, 130,-

Tohle souvisí s tím repelentem – je to olejíček v malé lahvičce a kuličkovým aplikátorem, který se používá na poštípaná místa. Nemůžu říct, že by štípanec okamžitě zmizel, ale mě zabírá, postižené místo se zklidní a chladí, což je mi moc příjemné pokud to svědí. A zase hezky voní.

13.  Korres P Anisum and Eucalyptus Whitening Toothpaste - bělicí pasta s anýzem a eukalyptem, 75 ml, 210,-

Posledním výrobkem, o kterém bych se vám chtěla zmínit je bělicí zubní pasta. Jestli výrazně bělí jsem nepostřehla. Není špatná, pokud budu potřebovat samolepku do mé věrnostní kartičky, koupím si ji s čistým svědomím znovu, ale obecně je dost drahá! Jenže rovnou upřímně říkám, že pasty neumím příliš hodnotit. U žádné například bělicí účinek nevidím, což neznamená, že nebělí, jen tu změnu na svých zubech nepoznám.

bělicí zubní pasta, repelent, olejíček na štípnutí 

14.   Korres Sirup s medem, fenyklem a anýzem, 338,-

Tento léčivý zázrak si zamilovala celá moje rodina. Uklidňuje podrážděný krk a zklidňuje kašel. Dá se s ním třeba i sladit čaj. Je prostě úžasný, doporučuji pokud budete nastydlí a bude vás škrábat v krku. Moje babička to v zimě užívala preventivně po malých panácích, tak moc jí to chutnalo :-D.

Sirup

15.  Bylinné bonbóny-pastilky – s medem, tymiánem nebo s eukalyptem, 65,-

Tyto bonbóny vám bohužel vyfotit nemůžu, protože jsem je během zimy všechny vycucala. Zkusila jsem všechny tři druhy a všechny jsou výborné. Navíc perfektně uvolňují krk a pomáhají, pokud nemáte hlas nebo ho ztrácíte. Prostě úžasné!

(zdroj obrázků www.profimed.cz)

Tak to byla exkurze po mých výrobcích Korres. Už mám seznam několika produktů, které chci v nejbližší době zkusit (například kuličkový deodorant, nebo korektor na kruhy pod očima s granátovým jablkem a nebo klasickou rtěnku).

Tip jak ušetřit:

• Nakupovat v cizině, kde je Korres obecně levnější. Dá se sehnat v některé Sephoře (ale to myslím jen v USA), nebo v samostatných obchodech (ale těch je dost málo třeba i v samotném Řecku), sehnat se dá i v lékárnách (speciálně v Řecku ho mají skoro v každé lékárně, ale s různým výběrem zboží).
• Využít slev v rámci nákupních víkendů například s ELLE nebo Marianne. Korres se tam často objevuje a má na výrobky slevu myslím 20%. Což je už docela hezké. Kdy myslíte, že jsem si většinu produktů koupila? Jasně že to bylo se slevou :-D. Jen škoda, že se to nesčítá s jinou akcí, takže za produkty v té slevě nedostanete samolepku do věrnostní kartičky :-(.

Report z loňské dovolené - TOUR DE CYCLADES

Jelikož se pomalu chystáme na letošní dovolenou (tentokrát ještě opět Řecko), tak jsem si říkala, že bych čas, než se vrátíme, mohla na blogu vyplnit reportáží z loňské dovolené, kterou jsme strávili cestováním po řeckých ostrovech v souostroví Kyklady. Najdete tu i různé typy na potřebné webové stránky. Takže kdybyste chtěli vyrazit, můžete se inspirovat.

TOUR DE CYCLADES

(červenec 2011)

Už dlouho jsem měla sen projet Kykladské ostrovy. Bylo mi jasné, že všechny nezvládneme, tak jsem si vypsala ty, které mě zaujaly, a ve finále jsme to zredukovali na čtyři. Do těch čtrnácti dnů, které jsme měli na dovolenou k dispozici (trochu nás omezily termíny dostupných levnějších letenek), se jich prostě víc nevešlo. Takže se do finálního výběru dostaly tyto ostrovy: Syros (zaujalo mě jeho hlavní město Ermoupoli), Mykonos, Naxos a nesmělo chybět opěvované Santorini (neboli Thera).

Jedná se o jedny z největších a turisticky nejfrekventovanějších ostrovů Kyklad, ale řekli jsme si, že když už absolvujeme relativně finančně i organizačně náročnou cestu, tak chceme vidět známější ostrovy. Navíc my máme radši živější a akčnější místa, než ta téměř neobydlená a klidná. A musím říct, že výběru absolutně nelitujeme.

Co se týče organizace cesty, tak jsme měli několik variant týkajících se dopravy. Po vyhodnocení pro a proti jsme se rozhodli, že do Athén a z Athén poletíme letadlem, mezi jednotlivými ostrovy se budeme přepravovat trajekty a na ostrovech, které budou stát za to, si půjčíme auto. Ukázalo se, že to byla skutečně nejlepší varianta. První věc, která nás trochu otrávila, byla cena letenek do Athén. Zjistila jsem, že v současné době do Athén létají přímo jen ČSA a ceny nejsou vůbec lidové. Zpáteční letenka se pohybovala kolem sedmi tisíc korun. Nakonec jsme je sehnali o něco levněji, ale vzhledem k tomu, kolik stály letenky dřív, bychom si cenu představovali mnohem nižší.

Dále jsme řešili, jak to uděláme s ubytováním. Nejsme baťůžkáři, máme rádi své pohodlí a hlavně chceme vědět už předem, kam večer po příjezdu složíme hlavu. Ubytování jsme si tedy zamluvili předem hlavně prostřednictvím serveru www.booking.com. Vše jsme platili až na místě a ve dvou případech nás dokonce vyzvedli v přístavu a pak nás tam zase dovezli. S výběrem ubytování jsme byli maximálně spokojeni. Jen na Mykonosu to bylo od centra dál, než jsme čekali, a hlavně cesta do centra vedla po frekventované příjezdové silnici. A upozorňuji, že bydlení na Mykonosu je oproti ostatním ostrovům a vůbec celému Řecku hodně drahé. Ubytování se dá na jednotlivých ostrovech samozřejmě sehnat i na místě, v každém přístavu stojí spousta majitelů hotelů či apartmánů, kteří nabízejí různé druhy ubytování hned, jak vystoupíte z trajektu. Co je to za ubytování a na kolik vyjde, ale netušíme, my jsme měli to své už zamluvené. Ani na jednom ostrově jsme s ubytováním neměli žádný problém.

Podobně jako s ubytováním jsme to nakonec vyřešili i s lístky na trajekty. Řekli jsme si, že když už máme zamluvené ubytování na konkrétní data, tak si koupíme i jízdenky na trajekty. Na serveru www.ferries.gr jsme našli jednotlivé cesty, časy, ale pak jsme jízdenky objednávali přes servery jednotlivých společností (např. www.bluestarferries.gr nebo www.hsw.gr). Je lepší prohledat internet a zkoušet hledat na různých stránkách lodních společností v Řecku. Ceny jízdenek koupených přes internet se nelišily od cen, které byly uvedené u té samé plavby v místě pobytu. Jen přímo na ostrovech jezdilo více lodních společností, než které jsou na internetu, takže se ta samá cesta dala případně sehnat i o něco levněji s jinou lodní společností. Ale nebylo jisté, jestli jezdí zrovna v ten konkrétní den, ani jestli bude ta plavba volná. Překvapilo nás třeba, že loď ze Santorini do Pirea, která nás vezla dopoledne zpátky na pevninu, byla více jak týden před odjezdem už vyprodaná (možná proto, že jela v neděli). Trochu jsem se trajektové dopravy v Řecku bála (spolehlivost, pohodlí...), ale na místě jsme zjistili, že ji Řekové využívají jako běžnou dopravu. Ono je to i logické vzhledem k počtu řeckých ostrovů, jejich různé velkosti apod.

Lístky jsme tedy jednoduše objednali přes internet (tady pozor, při objednávání lístků by se měla dát zamluvit i místa na lodi, pokud to neuděláte, tak vám je automaticky přidělí systém a může se stát, že nebudete sedět pohromadě.), přes internet jsme je i zaplatili a s vytisknutou rezervací jsme si je vyzvedli v některém stánku nebo kanceláři té konkrétní lodní společnosti v přístavu. Opět vše proběhlo bez problému a co se týče trajektů, tak ty jely také vždy víceméně na čas. My jsme cestovali s kufry. Podle mě jsou na podobnou cestu praktičtější než krosna. Při cestování letadlem je kufr prostě lepší a i na lodi je lepší mít kufr, protože se zavazadla skládají v garážích trajektu a krosna sama od sebe nestojí.

První ostrov, který jsme navštívili, byl Syros. Ubytováni jsme byli hned v centru, v hotelu perfektně dostupném jak z přístavu, tak z náměstí a středu města. Až na místě jsme zjistili, že jsme měli hotel umístěný opravdu dobře. Velká část města je totiž postavená na kopci, takže i když je napsáno, že je hotel kousek od přístavu a centra, tak si k němu můžete vyšlápnout pěkných pár schodů, což se zavazadlem a ve vedru není moc příjemné. Jak jsem psala na začátku, důvodem bylo hlavní město Ermoupoli a nezklamalo nás. Město má krásné náměstí italského stylu s klasicistní radnicí a i další stavby více připomínají Itálii než Řecko. Na Syrosu jsme spali dvě noci. Přijeli jsme tam brzy ráno, takže jsme měli na poznávání hlavního města skoro celé dva dny. Město má trochu podobu amfiteátru, protože se rozkládá na dvou kopcích a svažuje se k moři. Jeden kopec má na vrcholu katolickou baziliku sv. Jiří, ke které vedou uzoučké uličky středověké města (Anó Syros). Cesta do velkého kopce je sice v tom vedru úmorná, ale stojí to za to. Navíc ty uličky byly zcela vylidněné, takže jsme skoro nikoho nepotkali. Na druhém kopci je pravoslavný kostel Agios Dimitrios a cesta k němu je o něco méně malebná a o něco méně náročná. Později jsem se dočetla v řecké Elle, že se v poslední době stává pro Řeky Syros prázdninovým hitem.

Pohled na Syros z moře

Klasicistní náměstí

Syros

Syros

Druhým cílem byl ostrov Mykonos - párty ostrov a oblíbená prázdninová destinace homosexuálů. Tady nás opět lákalo hlavní město Mykonos neboli Chora a posvátný ostrůvek Delos (UNESCO), na který jezdí z Mykonosu výletní lodě. Na Mykonosu jsme strávili tři noci. Zde nás v přístavu vyzvedávala majitelka studií a odvezla nás do ubytování. Jinak by to snad ani nešlo, bylo to opravdu hodně daleko. Z apartmánů, kde jsme bydleli, jsme měli krásný výhled na přístav a hlavní město a klid, ale bylo to dost daleko od centra města, takže jsme si půjčili čtyřkolku a tou jsme se po ostrově dopravovali. Ono je to s veřejnou dopravou na Mykonosu vůbec dost složité a dospěli jsme k závěru, že bez pronajatého vlastního dopravního prostředku (právě tady jsme se setkali s největším množství čtyřkolek) se nikam jednoduše nedostanete. Z hlavního města jezdí pár autobusů na některé pláže, ale už je problém dostat se na to stanoviště autobusů z místa, kde bydlíte. A taxíky sice jezdí, ale je jich na celý ostrov žalostně málo. První večer jsme jedli kousek od stanoviště taxíků na náměstí v hlavním městě a během 30-45 minut nepřijel jediný taxík. Takže se tam vytvořila fronta asi 20 lidí. A protože jsme první večer ještě stále váhali, zda si tu čtyřkolku půjčit (neměli jsme ji zahrnutou v rozpočtu), vypravili jsme se domů radši pěšky. Původně jsme totiž měli v plánu jet tím taxíkem. A tohle nás přesvědčilo o tom, že nějaký dopravní prostředek mít prostě musíme. Centrum hlavního město je krásné, protkávané úzkými uličkami a nejezdí zde auta. Jen večer, kdy město začíná opravdu žít, je tam hodně lidí, ale ti tak trochu doplňují celkovou atmosféru. Jeden den jsme vyrazili výletní lodí na Delos (jen cesta lodí stála 17 euro a nebyl v tom zahrnutý vstup do areálu) a další den jsme si udělali na čtyřkolce výlet po ostrově s koupáním. Co se týče ostrova jako takového, tak je téměř bez zeleně, hodně suchý a za to stojí opravdu jen koupání a hlavní město se svými větrnými mlýny nad mořem, tzv. Malými Benátkami a nádhernými modrobílými domky.

Tzv. Malé Benátky

Mlýny na Mykonosu

Ostrůvek Delos

Třetím ostrovem, na který jsme se přesunuli, byl Naxos. Tady jsme měli naplánováno zůstat opět dvě noci a na jeden den jsme si půjčovali auto, abychom projeli tento asi nejzelenější ostrov Kyklad. Zde nás v přístavu také vyzvedával majitel hotelu a dovezl nás na místo ubytování a stejně jako na Mykonosu nás zase poslední den odvezl zpátky do přístavu. Naxos je moc sympatický a ceny tu byly oproti ostatním místům opravdu nízké. Hlavní dominantou, viditelnou už při příjezdu do přístavu v hlavním městě, je tzv. portara, brána a jediný zbytek z nedokončeného Apollónova chrámu. Za návštěvu stojí i středověké kastro, památka po Benátčanech. Hlavní město je jinak hodně rušné a rozlehlé. Nejklidnější a nejmalebnější je část na kopci kolem pevnosti (kastra) a dále část, která se svažuje od pevnosti k přístavu. Podél vody se večer korzuje tam a zpátky a cestou můžete zasednout do některé z milých taveren a dát si třeba něco mořského. Ostrov je oproti ostatním hodně zelený a střed ostrova je zemědělsky zaměřený.

Tzv. Portara

Vnitrozemí Naxosu

Posledním zastavením na naší dovolené byl ostrov Santorini (Théra). Na tento skvost Kyklad jsme si nechali nejvíce dní (strávili jsme tu čtyři noci). Ubytování jsme měli zamluveno v hlavním městě ostrova – Fiře. Přístav trajektů je dost daleko od centra ostrova, navíc je v kaldeře, takže z něj vede velice strmá a klikatá cesta. Na nové návštěvníky ostrova čekají autobusy, které je za poplatek dovezou do hlavního města. My jsme měli perfektní ubytování jen kousek od centra Firy. Auto jsme si půjčili na tři dny s tím, že se odvezeme poslední den do přístavu, kde ho i vrátíme (půjčovna tam měla svou pobočku). První den jsme projeli ostrov, byla jsem zvědavá na Akrotiri (starověké město zavalené lávou, kterému se říká Minojské Pompeje), ale bohužel bylo zavřeno. Dočetli jsme se potom v průvodci, že z důvodu pokračujících archeologických prací, je zavřené často a dlouhodoběji.

Hlavní město Fira

Pláž s černým pískem

Fira večer

Nemohli jsme si nechat ujít ani koupání na pláži s černým pískem, Kokino beach (Červenou pláž), večeři v restauraci nad kalderou a samozřejmě vyhlášený západ slunce v Oie. To byl velký zážitek, bohužel se příliš netýkal západu jako takového, ale spíše toho, co se kolem něj děje. Je vyhlášený i mezi samotnými Řeky a od toho se odvíjí i množství lidí, kteří ho chtějí vidět. Připomínalo mi to tedy masovou akci. Do Oie bylo potřeba přijet alespoň dvě hodiny před západem, aby člověk vůbec zaparkoval. A i dvě hodiny před byla skoro všechna parkovací místa zaplněná. Dále bylo vhodné najít dobré místo pro sledování a fotografování západu slunce za mořský obzor. Obsadili jsme tedy docela výhodnou pozici na jedné ze zítek, které ohraničovaly cesty vedoucí do starého přístavu, a tam vydrželi téměř hodinu a půl čekat, až sluníčko konečně zapadne. Během té doby jen s úžasem sledovali, jak se zaplňují všechna volná místa, odkud je dobře vidět. Když slunce zapadlo, tak lidé dokonce zatleskali! A pak začal davový návrat k autům. Takže nejromantičtější západ slunce na světě to klidně může být (když jsme pak druhý den to samé pozorovali ve Fiře, tak jsme museli konstatovat, že v Oie je ten západ opravdu krásnější), ale museli bychom se tam vypravit mimo sezonu.

Západ slunce v Oie

Davy lidí v Oie čekající na západ slunce

Davy lidí v Oie po té, co slunce zapadlo

            Musím říct, že mě ale Santorini trochu zklamalo. Možná to bylo způsobeno očekáváním, které jsem díky předchozím informacím o ostrově měla, ale odjížděla jsem s pocitem, že na fotkách je ostrov mnohem hezčí a malebnější než ve skutečnosti. V reálu je všude veliké množství turistů a celý ostrov je hodně komerční. Z koupání v moři jsme také příliš nadšeni nebyli. Ale i přes mírné zklamání je to velice zajímavý ostrov. Bylo velkým zážitkem sedět v restauraci vysoko nad mořem, nad kalderou a pozorovat domečky postavené na okraji kaldery a barvu a strukturu jejích skal. Sopečný původ je na Santorini asi to nejzajímavější.

            Na zpáteční cestě jsme měli naplánovanou ještě jednodenní zastávku v Athénách a návštěvu Nového muzea Akropole (při naší poslední návštěvě ještě nebylo otevřené) a vrchu Lykavittos, který jsme naposledy nestihli. Přes léto mají naštěstí prázdniny i Řekové, takže žádná stávka ani jiný protest neohrozil jak celou dovolenou, tak návrat zpět do Čech. Nepočítám stávku taxikářů, která zrovna probíhala v době, kdy jsme čekali na letadlo, protože jsme z Athén na letiště jeli autobusem, takže se nás nefunkčnost taxíků nijak nedotkla, spíš nás překvapila situace stávkujících taxikářů.

            Kdybych měla závěrem zhodnotit jednotlivé ostrovy a říct, který byl nejhezčí, tak to nedokážu. Není možné vyzdvihnout jeden ostrov. Každý z těch čtyř ostrovů byl úplně jiný, ale zároveň si byly navzájem hodně podobné (přece jen patří do jedné skupiny ostrovů). Na všech se nám moc líbilo a na každém nás zaujalo něco jiného.

Kosmetické a módní postřehy:

• Nevěřili byste, kolik Řekyň nosí drahé značkové kabelky (hlavně LV...). Všimla jsem si toho už když jsem krátkou dobu studovala v Soluni. Tak si pokaždé říkám, jestli je to originál, nebo jeden z toho obrovského množství fejků, které se (nejen) v Řecku dají sehnat.
• Překvapila mě obrovské množství laků na nehty a výběr barev. Teď je to už u nás lepší, ale loni jsem jen slintala nad těmi regály zaplněnými různobarevnými lahvičkami. 
• Tady jsem si zamilovala světle neonově oranžovou a limetkově zelenou barvu laku na nehty. Řekyně tyto barvy nosily hlavně na nohou.
• Dalším objevem, který jsem ale zaregistrovala až včera při žehlení, je kvalita triček koupených na Santorini. Manžel si tam v jednom krámku koupil dvě nádherně barevná trička Polo RL (originály to asi nebyly, i když se tak tvářily...) a ta trička jsou mnohem kvalitnější než opravdu originál od Lacosty, který jsem mu kupovala normálně u nás ve značkovém obchodě. Barvy jsou pořád zářivé (Lacoste se hned vytahalo a barevnost taky nic moc) a látka mnohem lepší, pevnější. A o ceně ani nemluvím. Za ty peníze, které mě stálo to tričko Lacoste, bych koupila alespoň čtyři tyhle trička.

Tak doufám, že jsem vás inspirovala k trochu akčnější dovolené. My letos šetříme, takže bohužel jedeme klasicky s cestovkou. A snad se zase brzy vrátí léto!